Když se řekne umělý ostrov, většina z nás si vybaví fotografie krásných prosluněných Palmových ostrovů u Dubaje. Možná máme pocit, že jde o „ráj na zemi“ a možná umíme dohlédnout dál a promyslet si vliv těchto obřích staveb na prostředí. Každopádně stavba jakéhokoliv ostrova se potýká s řadou technických a legislativních problémů, včetně dopadů na životní prostředí.
Jedním z problémů vybudování si vlastního ostrova je otázka vlastnictví. Ačkoliv oceány pokrývají větší část povrchu Země než pevnina, jsou využívány pouze pasivně k lovu ryb a těžbě nerostných surovin. Bohužel s nimi není zacházeno jako s půdou, o kterou se její vlastníci starají, aby z ní měli dlouhodobý užitek. V tomto směru jsou oceány vytěžovány a jejich přírodní i nerostné bohatství drancováno.
Komu patří oceány?
Vlastnictví moří a oceánů je zatím veřejné a pobřežní oblasti využívají jednotlivé státy, ke kterým oblast geograficky přísluší. Těžba a rybolov jsou upravovány mezinárodními dohodami. Přesto, když Čína začala budovat souostroví v Jihočínském moři, zvedla se vlna nevole a řada států protestovala. Stejnou kritiku vyvolali plány Izraele vybudovat ostrov na dohled od pásma Gazy. Obojí spojuje otázka bezpečnosti, kdy budování letišť s potenciálem sloužit i jako letecké základny, může ohrožovat okolní státy.
Důvodem k těmto stavbám je snaha rozšířit své vlastní území, které může mít třeba turistické využití zahrnující výstavbu letišť, hotelů a rekreačních center. Nebo může být využito jako rezidenční oblast. Vždyť některé z ostrovů si kupují celebrity do osobního vlastnictví. Jiným příkladem je úvaha Nizozemců o stavbě ostrova ve tvaru tulipánu, který by byl určitou bariérou proti přílivovým vlnám. Podobný je i společný projekt Nizozemců, Dánů a Němců na stavbu ostrova za účelem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Stavba se neobejde bez GPS
Ačkoliv jde technologický vývoj dopředu, není vlastní výstavba umělých ostrovů ani zdaleka jednoduchá. Pokud je na určeném místě útes, stane se základnou pro ostrov. V opačném případě jsou na pevnině vytěženy obrovské bloky kamene a na místě jsou speciálním jeřábem umísťovány z lodí na mořské dno. Veškerý proces výstavby je pečlivě monitorován pomocí GPS. Samotný masiv ostrova je postupně navršen z písku a kamení, jež jsou zároveň těženy z mořského dna. Když je ostrov vytvořen, přicházejí komplikace se stavbou výškových budov. Jejich projektanti musí počítat s pečlivým rozložením váhy stavby a vyřešit její správné ukotvení. Ještě komplikovanější je situace v místech s rizikem zemětřesení. Součástí projektů jsou počítačové simulace. K dotvoření umělého prostředí slouží i navezení půdy a vytvoření zelených zahrad.
Pod tlakem veřejnosti i mezinárodních organizací je vcelku brán ohled na životní prostředí. Snad tyto megalomanské projekty přinášejí i něco dobrého, jako je výskyt nových druhů ryb u dunajského pobřeží. Technologie tedy máme a umíme je skvěle využít. Přesto není cena za takové úsilí příliš vysoká?
